Při nákupu podlahové krytiny nestačí znát délku jedné stěny. Potřebujete plochu v metrech čtverečních a u místnosti s výklenkem musíte vědět, kterou část k základnímu obdélníku přičíst. Následující postup je určený pro vlastní orientační výpočet materiálu; skutečné množství ovlivní i způsob pokládky a rozměry jednotlivých dílců.
Co změřit před výpočtem
Načrtněte jednoduchý půdorys. Změřte délku a šířku hlavní části po podlaze a samostatně změřte šířku a hloubku výklenku. Zapište, které rozměry jsou v centimetrech a které v metrech. Pro výpočet v m² je nejpřehlednější převést všechny délky na metry před násobením. Jestliže má stěna délku 420 cm, znamená to 4,20 m; převod si můžete ověřit na stránce Převody délky.
Změřte více míst, pokud stěny nejsou rovnoběžné. U starších staveb mohou být rozměry na protilehlých stranách odlišné. Výsledkem ručního měření potom nebude absolutně přesná plocha, ale podklad pro přiměřený odhad. U složitějšího půdorysu zakreslete každou část zvlášť, ať stejnou plochu nezapočítáte dvakrát.
Ukázková místnost s připojeným výklenkem
Představme si místnost o rozměrech 4,20 × 3,60 m. Z její delší strany vybíhá výklenek široký 1,20 m a hluboký 0,80 m. Výklenek je navíc k hlavnímu obdélníku; v takovém půdorysu jeho plochu přičítáme.
- Hlavní obdélník: 4,20 × 3,60 = 15,12 m².
- Výklenek: 1,20 × 0,80 = 0,96 m².
- Celková plocha: 15,12 + 0,96 = 16,08 m².
Pokud by stejná plocha byla místo toho vyříznutá z hlavního obdélníku, postup je opačný: 15,12 − 0,96 = 14,16 m². Vždy proto rozhoduje nákres, nikoli samotná čtveřice naměřených čísel.
Jak z plochy odhadnout množství krytiny
Obal podlahové krytiny obvykle uvádí, kolik m² pokryje jedno balení. Předpokládejme pro tento příklad balení s krytím 2,20 m². Čistá potřeba je 16,08 ÷ 2,20 ≈ 7,31 balení, tedy nejméně osm celých balení. To je pouze matematické minimum bez prořezů.
Pro názorný rozpočet nyní počítejme s ilustrační rezervou 10 %: 16,08 × 1,10 = 17,688 m². Po vydělení 2,20 m² na balení vychází 8,04 balení, takže by bylo potřeba devět celých balení. Deset procent není pravidlo platné pro každou krytinu. Reálnou rezervu ovlivňují například směr pokládky, nepravidelné tvary, návaznost vzoru a pokyny výrobce. U kusových obkladů navíc zkontrolujte, zda počítáte s údajem pro skutečné balení, které kupujete.
Proč malé překročení celého balení rozhoduje
V příkladu bez rezervy vychází 7,31 balení, s uvažovanou rezervou 8,04 balení. Čísla jsou si poměrně blízká, ale konečný nákup se změní z osmi na devět balení: dílčí část balení obvykle nelze koupit samostatně. Při porovnávání výrobků si proto zapište nejen potřebné m², ale také krytí jednoho balení a počet skutečně kupovaných balení.
Pokud má místnost pevný sloup či jinou část bez podlahy, zakreslete jeho půdorys a rozhodněte, zda jeho plochu odečíst. Nezaměňujte jej s nábytkem, pod který se krytina položí. U prahů a dveřních otvorů zase ověřte, kde podlaha skutečně končí; samotné odečtení plochy dveří ze stěny by v tomto výpočtu nedávalo smysl.
Tři časté chyby
- Sčítání délek místo ploch: 4,20 + 3,60 není plocha. Rozměry obdélníku se násobí.
- Záměna centimetru a metru: 120 cm je 1,20 m. Do stejného násobení nevkládejte bez převodu jeden údaj v cm a druhý v m.
- Výklenek bez nákresu: jednou jej potřebujete přičíst, jindy odečíst; záleží na tom, jak jste vymezili hlavní obdélník.
Máte-li plochu zapsanou v jiné jednotce, otevřete Převody plochy. Při nákupu podlahy ale nejprve spočítejte geometrii místnosti; převod jednotek už hotovou plochu pouze vyjádří jiným číslem.
Krátké shrnutí
Rozdělte půdorys na nepřekrývající se obdélníky, délky převeďte na metry, spočítejte plochu každé části a podle nákresu ji přičtěte nebo odečtěte. Teprve potom započítejte vhodnou rezervu a zaokrouhlete počet balení nahoru.
K jednotkám: NIST – SI Units: Area.